Cesta z ČR  do Černé Hory:

Doprava autem

 Je více možností zvolené trasy, ale vše je cca 1200 km z Brna. Není to pobytový výlet jen na víkend. Pokud se prostřídají dva řidiči, jde to jet s přestávkami na jeden zátah, ale není od věci uvážit aspoň jednu noc někde přespat. Nakonec i po cestě je plno míst, které je příjemné navštívit, ať už cestujete Chorvatskem, Maďarskem a Srbskem nebo přes Bosnu a Hercegovinu. Přes internet lze sehnat ubytování na jednu noc lehce a levně i na poslední chvíli. Máme to vyzkoušené při cestování na motorkách. Zhruba v 17 hodin odhadneme, kde chceme ještě dojet, objednáme tam ubytování – a v klidu bydlíme.

1. Přes Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko je cesta celkem pohodlná (až na ten závěr). Z Brna jedete autem asi 1000 km po dálnici. Od konce dálnice v Ploče je to něco přes 200km. Otevřením nového mostu na Pelješac (průjezd zdarma)  se vyhnete dvěma kontrolám na hranicích s Bosnou a Hercegovinou. Jediné oficiálně kontrolované hranice na celé cestě jsou mezi Chorvatskem a Černou Horou. Zatím to vždy šlo celkem rychle, ale připravte si i doklad od vozidla. Mimo sezonu je z Ploče cesta asi 4 hodiny, ale v sezoně je třeba počítat, že to bude trvat  5 – 6 hodin (i déle) – je tam hodně cest se sníženou rychlostí a hlavně v létě velmi zvýšený provoz. Tento úsek je nejlépe projíždět brzy ráno nebo pozdě večer. Trajekt přes Boku Kotorskou z Kamenari do Lepetane je rychlý(asi 10 minut – 5 euro). Záleží na množství aut před ním. Ale pozor – z Tivatu do Budvy se teď staví nová čtyřproudá silnice . Slovo STAVÍ je důleité – je tam strašně pomalý provoz ,zvláště odpoledne a večer. Popojíždění. V květnu jsme to zkusili jet dál po dálnici v Bosně a Hercegovině, přespat v Čapljině a pokračovat na Stolac, Bileča, Nikšič a Podgorica. Je to o asi 35 km dále, ale bez nervů ze stavby a časově stejně.

2. Přes Slovensko, Maďarsko a Srbsko je to souvisle po dálnici asi 850 km. Pokračuje se po silnicích první třídy – doporučuji z konce dálnice pokračovat na Užice, Zlatibor, Nova Varoš, Prijepolje, Bjelo Polje, Mojkovac, Kolašin, Podgorica. V Černé Hoře je od září 2022 otevřena nová dálnice od Kolašinu k Podgorici. Mýtné je 3,50 euro, ale určitě ušetří nějaký čas. Bohužel příjezd k dálnici je z Kolašinu poměrně pomalý. Z Podgorice jsou již všude směrovky na Bar. Budete platit ještě průjezd tunelem (2,50 euro).

Pozn.: Pokud projedete Maďarsko/Srbské hranice, zvítězili jste. Nikdo jiný nedělá takové ofuky na hranicích, a to v obou směrech. Chce to mít trochu štěstí. Ale je to o málo levnější na poplatky za dálnice než jízda Chorvatskem.

 

3. Přes Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a Bosnu a Hercegovinu jsme to v září 2023 , 2024 i 2025 vyzkoušeli na motorkách. Měli jsme dvě noci ubytování po cestě – tam i zpět. Jeli jsme mimo dálnice, takže cesta byla pomalejší, ale bylo to fajn a v podstatě kilometrově nejbližší (z Brna pod 1100km). I cesta byla cíl a bylo tam co vidět. Na všech hranicích to bylo rychlé a bez problémů. Největší provoz byl kolem velkých měst, jinak to šlo.

Doprava letadlem

Letecké spojení do Podgorice je docela dobré – samotný let z Vídně trvá asi jednu hodinu a 10 minut. Do Podgorice se lítá i z Wroclavi a Katowic (Polsko). Běžná cena zpáteční letenky z Vídně mimo prázdniny je  1200 – 2500,- Kč. O prázdninách však těžko pořídíte zpáteční letenku pod 3500,- Kč za osobu,(většinou spíš za 5000,-,Kč a výše). K tomu je třeba přičíst dopravu do Vídně (nebo do Polska) a pak dopravu z Podgorice (taxi asi 50 euro, vlak 2 eura/os nebo si půjčit na týden auto – asi 200 euro ). U aut je třeba počítat se sezonními cenami, které se dost liší. Novinkou je, že Air Montenegro lítá i z Ostravy (letiště Mošnov) a z Bratislavy do Podgorice a z Brna a Prahy do Tivatu – viz  www.airmontenegro.com. Někteří volili i let do Tirany(Albánie) , protože je to levnější . A tam si půjčili auto. Je to ale od nás asi 130 km.

U každého letiště je několik půjčoven aut a není problém si zajistit auto předem přes internet. Cena je dle druhu vozidla. Někteří kamarádi jezdí od letiště v Podgorici zásadně vlakem (do zastávky Šušanj !!!) – a je to prý velká romantika. K zastávce vlaku je to pěšky asi jeden kilometr, a to jak z letiště tak i od nás. Z Tivatu jsme se do Baru zatím jinak než autem nedopravovali. Vlak tam nejezdí a systém autobusové dopravy jsme dosud nepochopili a přes jistou snahu ani nevypátrali (kromě cesty do Starého Baru).

 

Do Baru je možno cestovat i kombinací auta s vlakem. Z Bělehradu jezdí autovlak. Vyjíždí  v sedm večer z Bělehradu a v Baru je v devět ráno. Přes noc se v lehátkovém voze v klidu můžete prospat a dovezou vás pohodlně i s autem. Pro 2 osoby a auto je cena kolem 110 euro. Stejně tak to lze provést i na zpáteční cestě – z Baru v sedm večer a v Bělehradě jste v devět ráno. Výška auta je však omezena tuším na 155 cm .